Těžká farmařina
Za jídlo a nocleh

perex

ZA TŘI STA EURO SI KOUPÍŠ V POHODĚ MOBIL, KOLOBĚŽKU, FAKT DOBRÝ BOTY… NEBO MŮŽEŠ JET NA TŘI MĚSÍCE CESTOVAT PO EVROPĚ. POZNAT MÍSTA TAK, JAK OPRAVDU VYPADAJÍ, A LIDI, KTEŘÍ TAM ŽIJÍ. MY JSME NA TAKOVOU CESTU VYRAZILI VE DVOU.

 

ssss

Kredity

T: Jiří Hovorka F: Jiří Hovorka, Monika Houdová | SRPEN 2015

Text 1

“Stopujeme z Děčína až do Porta”

První je nepřekvapivé doporučení – stopuj. Všichni nám říkali, jak blbě se v dnešní době stopuje a nejvíc nám to připomínali lidi, kteří nám zastavili. Z Děčína jsme vyrazili do Drážďan s plánem vzít to přes Berlín do Porta. Šest hodin u dálničního přivaděče odpoledne a další dvě ráno nás ale přesvědčily o tom, že asi budeme muset trochu změnit plány – přes Frankfurt do Paříže.

Pod největší francouzskou metropolí stopujeme dva Alžířany. Berou nás k sobě domů do hodně skromnýho bytu. Spolu s manželkou a šesti dětma se nás tam v jednu chvíli mačká rovných jedenáct. Večeříme špagety a hned ráno posílají děti pro bagety, aby měli hosti co jíst. Dokonce nám chtěli vyprat, ale po třech dnech na cestě jsme to ještě úplně nepotřebovali. Na cestu tak aspoň dostáváme čokoládu.

full width fotka

Na návštěvě u alžírské rodiny

 

– NA NÁVŠTĚVĚ U ALŽÍRSKÉ RODINY –

Text 2

Kolikrát jsem si po cestě říkal, že někde na konci světa u dálničního přivaděče člověku moc do smíchu není. Naštěstí nám po chvíli vždycky někdo zastavil a vzal nás o kousek dál. Nejdůležitější rada tak je vcelku jednoduchá. Nikdy nestopuj na Camino de Santiago. Všichni si totiž myslí, že seš poutník, co podvádí při cestě do Santiaga de Compostela a nikdo ti nezastaví. Týhle značce se tak radši zdaleka vyhni.

Galerie stop

Text 2_2

Druhé doporučení je nespat v kempech. V některých zemích to asi není legální, ale spali jsme leckde a žádný problém z toho nikdy nebyl. Někdy člověk skončí i na kraji města a na stavění příštřešku mu svítí obří nápis „Carrefour“ (Vila Formosa), někdy zas nad útesy s výhledem na Atlantik a středověké městečko (Castro Urdiales).

Pokud máš nakoukáno spoustu filmů, je ti jasné, tak jako nám, že první dodávka co zastaví, jsou překupníci orgánů. Nejnebezpečnější jsou ale pravděpodobně závodníci, kteří tak nějak rádi zastavují stopařům. Nebo týpci, co jsou „too busy“ a musíš za ně řídit, když si balí jointa. Nakonec je ale pravda taková, že lidi jsou ochotní ti pomoct a stačí překonat stud a nechat je. Spali jsme třeba u dřevorubce ve Španělsku, dostali nespočet svačin, pití, cigaret a někdy i eura na přilepšenou.

Galerie 2

Text 4

„Pět hodin práce pět dní v týdnu“

Konečně k nejzásadnějšímu pilíři levného cestování – napiš si do googlu helpx, wwoof nebo workaway… Dostaneš se na geniální sítě pro lidi, kteří chtějí do světa „na zkušenou“. My se zaregistrovali na Helpx.net. Zdál se nám nejlepší, protože není orientovaný jen na farmaření jako wwoof a registrace se neplatí za každou zemi zvlášť. Za mě a Monču jsme zaplatili 20 € a tím získali možnost ozvat se lidem kdekoli.

Samozřejmě to nefunguje tak, že někam přijedeš, pokoukáš, vyčistíš ledničku a odjedeš. Helpx je složení slov „help“ a „exchange“. Standardní domluva mezi hostitelem a hostem je pět hodin práce pět dní v týdnu a za tenhle výkon ti hostitel poskytne jídlo a místo na spaní. Druh a rozsah práce záleží na tom, kam jedete, stejně tak délka pobytu. Můžeš si vybrat mezi nejrůznějšími destinacemi na všech možných (někdy i téměř nemožných) místech. Hostitelé jsou majitelé organických farem, hostelů, jachet nebo obyčejných domácností… Lokace je jen na tobě, destinace jsou po celém světě (i na Havaji, ale tam  asi nedostopujete). Taky ale musíš počítat s tím, že čím líp zní inzerát, tím větší zájem o něj bude a nikdo nemá neomezenou kapacitu.

CITÁT 1

“Helpx samozřejmě nefunguje tak, že někam přijedeš, pokoukáš, vyčistíš ledničku a odjedeš.”

Text 5

Začínáme v Portugalsku. Sjíždíme dolů do údolí mezi dvě malé vesničky a před náma stojí usedlost s jedním opraveným barákem. Centrum jogínských kurzů v centrálním pohoří Portugalska. Měsíc tu plejeme trávu, opravujeme zábradlí, fotíme nebo hlídáme děčka… I když to nezní moc nadšeně, nám se tam fakt líbilo.

Galerie 3

Text 6

Další zastávka – malá organická farma na úpatí francouzských Pyrenejí Les Chartels. Těžká farmařina. Stavíme ploty, hlídáme zvířata, vozíme hnůj, vaříme nebo stavíme zahradní nábytek z palet. Tři týdny ve společnosti učitelky akrojógy.

Galerie 4

Text 7

Končíme v nostalgickém zábavním parku v Belgii. Dostáváme dobrovolnický plat 20 euro denně a na měsíc se z nás stávají regulérní kolotočáři. Já řídím ruské kolo z roku 1937 nebo ještě o deset let starší kolotoč, Monča má pod palcem rybníček plastových kachen a lodičky.

Galerie 5

Text 8

Většinou od tebe hostitelé neočekávají žádné speciální dovednosti. Pokud ano, tak to vždy mají uvedené v popisu. Co očekávají, je trocha nadšení a vůle se učit. Zní to trochu jak pozvánka ke skautům, ale je to tak. Navíc příležitostí naučit se něco nového je v takových místech bezpočet. Já se třeba naučil připravovat kombuchu (houba pěstovaná v čaji s cukrem s léčivými účinky, pozn. aut.)

Z Děčína jsme vyrazili na konci dubna a na cestě strávili víc jak tři měsíce. Nastopovali jsme skoro 7500 kilometrů napříč Západní Evropou. Nechali jsme se prostě unášet na vlně podle toho, kdo kam zrovna jel. V pohodě jsme se zdrželi, kde se nám líbilo a naopak rychle zmizeli z míst, kde to za moc nestálo.

Pokud chceš vědět o našem dalším článku, sleduj eMontanu na Facebooku.

 

full width fotka

U kolotočářů v Belgii

 

– U KOLOTOČÁRŮ V BELGII MĚL JIRKA POD PALCEM KOLOTOČ Z ROKU 1926 –

galerie 6

infobox tabulka obyč

Jiří Hovorka
Nikdo mu neřekne jinak než Jurach. Až bude velký, bude z něj slavný fotograf. Proslavil se netradičním stylem focení poloaktů nazvaným “Půlzadky”. Pokud si to nedokážeš představit, navštiv jeho osobní stránky.

Monika Houdová
Vystudovaná enviromentalistka co ráda pije pivo a dělá pole dance. Až vyroste, bude ženou slavného fotografa.

www.helpx.net
– Neboli Help Exchange – stránka zprostředkovávající dobrovolnické pobyty na různých farmách a místech po celém světě.

www.gravito.co.uk
– Magické místo uprostřed lesů v Portugalsku. První zastávka na cestě Jirky a Monči.

www.kermisparadiso.be
– Web belgických “kolotočářů”, kde Monča s Jirkou strávili tři týdny a kam se v září opět plánují vrátit.

Mapa full width

Autor

Jiří Hovorka

Autor

Nikdo mu neřekne jinak než Jurach. Až bude velký, bude z něj slavný fotograf. Proslavil se netradičním stylem focení poloaktů nazvaným “Půlzadky”.

Jakub Freiwald

Editor

Absolvent mediálních studií, profesionální střihač, kameraman a příležitostný fotograf.
Točil cestopisné reportáže třeba v Číně, Argentině, Indonésii nebo Indii.
Motto: „Když se chce, všechno jde.“

Facebook

TOC, nezapomenout přidat související články a vyplnit Excerpt (úplně dole)