Pouštní růže

perex

Je šest hodin a stmívá se. Zlákáni informací o alternativním slanění jsme se za romantického západu slunce totálně zamotali. Jsme pár stovek metrů nad zemí v nepřehledném bludiští pilířů a kaňonů kousek pod vrcholem jedné z pískovcových stěn v jordánském Wadi Rum.

Kredity

T a F: Aleš “Alešák” Procházka | DUBEN 2015

Text 1

“No tak si asi dáme biváček, co?”
Naboso, v tričku a tenkých kalhotech sedím na laně. Svítat bude kolem šesté, do té doby jen tma a zima kolem nuly. Jó, tahle noc bude dlouhá. Kdybych neměl zapalovač a kdybychom náhodou nenašli suchý strom, tak si příštích 12 hodin nedokážu moc představit.

Co tě napadne pod pojmem vytrvalost?
“Po třech pekelně těžkých lezeckých krocích, které na sebe navazují, mi dojdou síly. Pod pojmem vytrvalost si představím, že bych zvládnul další tři a pořád by mi trochu šťávy zbývalo.”
“Přelézt 30 metrů dlouhý úsek nebo cestu, aniž bych spadnul nebo si musel odpočinout v jistícím bodě. To je vytrvalost.”
“Vytrvalostí rozumím jít hodinu a půl ke skále, celý den na ní lézt půl kilometru dlouhou cestu, pak dvě hodiny slaňovat zpátky na zem a ještě jít pěšky hodinu a půl zpět.”

Fajn názory. A co takhle všechno dohromady?
Všude ve světě máš kilometry vytrvalostního lezení. Ať už v rozpraskaných žulových stěnách, hladkém vápně, či po typických slepencových “bramborách”. Jenže pro mě je králem všech skalních materiálů pískovec. A nejvyšší pískovcové stěny s širokou nabídkou cest a přístupem, který nezavání divokou expedicí, jsou v Jordánsku.

Galerie 1

Text 2

MISS JORDAN

Tohle místo má svoje kouzlo, svoji atmosféru, kterou si tě dostane. Žluto-oranžová poušť, tak trochu připomínající měsíční krajinu, srdeční beduíni, lahodné jídlo, kafíčko s kardamonem a božský klid. Potkal jsem turisty, kteří sem přijeli na odpoledne, jen tak nakouknout, jak to tu vypadá, a nakonec museli zůstat několik dní. Stačí jen popojít kousek mimo civilizaci, sednout si do stínu, zabořit nohy do horkého písku a zavřít oči. Tady se zastavil čas…

Přidej si k tomu několikasetmetrovou hradbu skal, pískovcové věže gigantických rozměrů a pochopíš, proč se sem sjíždějí lezci z kdejaké dálavy. Tedy především tradičně zaměření lezci.

Samozřejmě ve Wadi Rum najdeš dlouhé cesty všech obtížností, na některé vrcholy se dá vlastně vylézt i v keckách, jen tak – bez lana. Ale jsou tu dva výstupy, které se mi vryly hodně hluboko do šedé kůry. Stěny, kterými vedou jsou impozantní, majestátně se tyčí nad barevnými dunami. Při prvním pohledu v tobě možná bude chvilku malá dušička, ale pokud udržíš malý chyt a vytrvalost je tvoje vlastní sestra, pak si je rozhodně nesmíš nechat ujít. Obě vedou na nádherné vrcholy a obě se dají slanit stejnou cestou zpět.

Předěl / Citace


„Svítat bude kolem šesté, do té doby jen tma a zima kolem nuly.”

Text 3

RAID MIT THE CAMEL

Tahle cesta vede na vrchol East Dome of Jebel Rum. Nabízí 450 metrů lezení rozdělených do 14 délek. S těžší první nástupovou délkou Trade mit the Camel jsou čtyři osmičkové, tři sedmičkové, čtyři šestkové a tři ještě lehčí. Je to velkolepá cesta, která vede přímo nad vesničkou, s obtížnými pasážemi podél trhlin a v kolmé stěně, silovými kroky přes malé převisy a místy odvážnými desetimetrovými pasážemi nad posledním jištěním v lehce lámavém materiálu. Vystřídají se tu snad všechny velikosti i tvary chytů, jaké si jen dokážeš představit. Cestou na vrchol sice potkáš pár nýtů, ale většinu si musíš odjistit sám.

Informace z průvodce nedoporučuje slaňovat linií výstupu a nabízí alternativní a prý mnohem jednodušší řešení, ale mám takový pocit, že už tušíš, co bude následovat. Pokud se přeci jen necháš zlákat, přibal si do batůžku pro jistotu i zapalovač a za posledního světla hledej suché torzo stromu – nějaké dřevo jsme tam ještě nechali. Tehdá, pár desítek metrů pod vrcholem, jsme měli jedinou možnost, jak se bez újmy na zdraví dočkat rána. Místo večeře jsme polkli nasucho a celou noc jsme přikládali chroští do malého ohýnku, tisknuli se k němu a dusili se štiplavým kouřem. Chtěli jsme dobrodružství? Měli jsme ho mít! K snídani jsme opět polkli na sucho a mátožně slanili linií včerejšího výstupu.

mapa

text 4

LA GUERRE SAINTE

“Ježiš, já mám žízeň!”
“Já taky, brácho, ale došla nám voda. Vydrž, už jsme za půlkou.”

Před pěti lety byla tahle linie přesně na samotné hranici našich lezeckých schopností. Ovšem když jsme s Viktorem po 11 hodinách boje ve třicetistupňovém vedru tehdá stanuli na vršku, ač dehydrovaní a dávno bez jediné kapky vody, byli jsme šťastní. Svatá válka svojí krásnou přímou linií protíná východní stěnu věže Jebel Nassrani North. Ze žádné strany se k ní ani nepřiblíží jiná cesta, což ještě zvýrazňuje její jedinečnost. Dvanáct jednotlivých délek, každá z nich je perfektně naladěný hudební nástroj. A všechny dohromady jsou lezecký konzert v tónině 8+/9-. Dvanáct expresek na sedák, pár smyc přes rameno, zbytek je na tobě. A šetři si síly, protože ty nejtěžší pasáže čekají v poslední třetině stěny.

Pozn. redakce: Informace a fotky z roku 2016 najdeš tady.

 

 

 

Pokud chceš vědět o našem dalším článku, sleduj eMontanu na Facebooku.

 

galerie 2

infobox

Éroplánem buďto do Ammánu a pak – pokud ti nezáleží na čase, tak autobusem do Aqaby a dalším do Wadi Rum. Pokud ti nezáleží na penězích, tak taxíkem, případně autem z půjčovny přímo do Wadi Rum. Myslíš si, že tě lehká byrokracie a sem tam nějaké kompletní vybalení báglu nechají zcela chladným? Pak určitě leť do Tel Avivu a pak busem přes celý Izrael a hranice do Aqaby. Pohraničníci v obou zemích a 20 důkladných bezpečnostních kontrol se tě pokusí zahřát.

Budťo v kempu u Guest House ve vlastním stanu za 2 Eura/noc, anebo pod střechou v soukromí za 3, či kolem 6 s polopenzí. Při zvolení druhé varianty si dobře prohlídni, co ti vlastně nabízí, aby ses najednou neocitnul zpátky ve středověku. Láká tě spát “na divoko”? Nezoufej, již zmíněné možnosti jsou poměrně divoké.

Ve vesničce bývá pár špeluňek (každoročně se jejich počet mění), kde ti uvaří horu lahodné dobroty za ceny jako u nás. Hitem poslední dekády jsou masové kuličky se zeleninou, omáčkou a arabským chlebem, nebo kuře s rýží a zeleninovým salátem. Anebo si můžeš nakupovat v některém z krámků za smluvní ceny (masové kuličky, zelenina, kuře, rýže a arabský chléb – každý den jinak drahé, podle nálady prodejce) a vařit si sám.

Sada vklínenců a friendů, pár smyček, presky, poloviční lana, helma. Krém na opalování, pohodový parťák, zapalovač a vytrvalost.

Lezecká sezóna je od listopadu do března, ve zbylou část rok sem jezdí jen příznivci grilování. Ale nadšenci bez velkých lezecký ambicí mohou klidně dorazit od září do května. Takže pokud si chceš v místních velkých stěnách vybojovat svoji cestu ke slávě, je nejvyšší čas začít ladit formu!

Facebook

Související