Dvě holky
ve velké stěně
„Rock Empire“ 8a

perex

„CIZINČE, POVĚZTE MI, CO SE JIM STALO?“ stahuje beduín okénko své Toyoty. „Už druhý den obě VISÍ uprostřed stěny a vůbec se nehýbou! Můj bratr si začíná dělat starosti.“ UKAZUJE DO DÁLKY NA DVĚ TEČKY. „NEBOJTE PANE, TO JSOU JEN JEJICH BATOHY…“

Kredity

T: Standa „Sany“ Mitáč PŮVODNÍ VIDEO: Jakub Freiwald (střižna) A „Sany“ Mitáč (terén),
F: S. Mitáč, Tomáš Sobotka | listopad 2017

Text NULA

MLADÁ KREV

Už tam skoro byli. Dva kilometry před příjezdem do jordánské vesnice Wadi Rum je tehdy řidič vysypal do pouště. V rychlosti 80 km/h nezvládl zatáčku a auto s Ondrou Benešem, Michalem Roseckým a Tomášem Sobotkou vylétlo do písečných dun. Naštěstí to skončilo bez zranění.

Klukům tahle nehoda v roce 2005 žádný „drajv“ neubrala a čeští dvacátníci (Ondrovi Benešovi bylo tehdy 22 let, pozn. red.) zapojili svoji představivost a pustili se do díla. Po několika dnech se jim povedlo vytyčit velkolepou cestu v duchu labské etiky – odspoda a s jištěním tak akorát. Nýty osadili rozumně, ale žebřík nečekej.

Letos se do magického údolí Wadi Rum podívaly holky Petra RůžičkováTereza Svobodová, kterým se povedlo první dámské opakování této pětisetmetrové pískovcové cesty „Rock Empire“ (ta má vlastní délky 6c, 7b+, 8a, 7b+, 6b, 7a, 6b, 5 a poté se napojuje do vršku cesty „Raid mit Camel“ 6a, 6b, 6b, 6a+, 4, 4, pozn. red.)

A jak jim to šlo? Podívej se na naše původní video, které mělo celosvětovou premiéru v Teplicích na Fesťáku a celopražskou na Sherpafestu. Odteď je tedy celovenku.

VIDEO

JAKÁ JE CESTA „ROCK EMPIRE“?

– Mluví Tereza Svobodová a Peťa Růžičková –

BANNER

Vzpomínka TS

Vzpomínka Tomáše „Tomajdy“ Sobotky
Bylo to první opravdové dobrodružství, první velká expedice, kdy jsme jeli sami dělat novou cestu. Po takovéhle stěně a výpravě jsem vždycky toužil,
protože předtím jsme dělali prvovýstupy nejdál v Alpách.
V paměti mi uvízl místní nádherný písek. Přišlo mi to jako comeback do Skaláku – klíčová délka úplně jako na Železných věžích na Příhrazech a osolený dolez na vršek stejný jak v místních klasikách.
Nakonec se mi vybaví úžasní a milí lidi ve vesnici.

.
.

Topo cesty

PROČ SE CESTA JMENUJE „ROCK EMPIRE“?
„Cestu jsme nazvali „Skalní říše – Rock Empire“ i proto, že pokud se zde člověk pořádně rozhlédne, tak nevidí nic jiného něž skály a písek. Shodli jme se na obtížnosti 8a fr. (Tak Xb labských). Tímto činem se nám tehdy podařil nejtěžší výstup Jordánska a pravděpodobně i nejtěžší prvovýstup v takto vysokém pískovcovém big wallu vůbec,“ napsal Ondra Beneš.

Galerie KLUCI

FULL ONDRA

– ONDRA BENEŠ NA ŠTANDU, 2005 (f: Tomáš Sobotka)

Text 1

HOLKY S HOLKAMA / KLUCI S KLUKAMA

Co si přelezkyně cesty „Rock Empire“ myslí o lezení vícedélek se stejným nebo opačným pohlavím?

PEŤA RŮŽIČKOVÁ

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Tento známý citát nechci v žádném případě zpochybňovat. Avšak mě pocity, plynoucí z tohoto tvrzení, naplňují během lezení vícedélek. Samotná chvíle, kdy odlepím druhou nohu od země a nastoupím tak do první délky, nepochybně předpovídá příchod nového dobrodružství. Až za několik hodin nebo nejlépe až druhý den opět cítit pevnou půdu pod nohama. Dívat se dolů a vnímat stále rostoucí vzdálenost od běžného života. Spolehnout se na skálu, jakožto na dar přírody, na vlastní i již nachystaný lezecký materiál a v neposlední řadě na svého parťáka. Najít v sobě dostatečné fyzické i psychické schopnosti a umět je využít. A to jsou přeci dostatečné důvody, proč neváhat a navázat se na lano.

Proč lézt s holkou a ne s klukem?
Vzhledem k výše uvedeným faktům je zřejmé, že bych dala přednost lezení s klukem. Ale proč rozhodně polezu i s holkou?

Výhody
– Můžu víc kňourat a většinou se setkám s pochopením. (Např. „Už nemůžu, mám hlad, tlačí mě sedák, už nikdy nepolezu s batohem, je mi zima, je mi vedro, bojím se…“ )
– Možnost jít kdykoliv na záchod.
– Vyrovnané síly přináší pocit důležitosti a větší zodpovědnosti.
– Vyrovnat se s větším strachem.
– Předčasně slanit.

Nevýhody
– Víc kňourám.
– Chodím kdykoliv na záchod.
– Vyrovnané síly přináší pocit důležitosti a větší zodpovědnosti.
– Musím se vyrovnat s větším strachem.
– Předčasně slaňuji.

„Někdy jen stačí změnit úhel pohledu, kterým se na věci díváme.“

Galerie Lezeni

Text Terka

TEREZA SVOBODOVÁ

Na vícedélkách mě baví, že nejlehčí na celé té věci jsou většinou ty těžké délky, většinou… Všechen ten přístup, tahání těžkého batohu, hledání směru a orientace ve stěně, lezení „lehkých“ neodjištěných délek a slaňování, to vše přidává samotnému lezení na peprnosti, která mě dost baví. Je to pro mě také výstup z komfortní zóny. Jelikož jsem člověk, který se potýká se strachem z výšek, bylo pro mě nejdříve dost děsivé lézt i sportovky, ale na to jsem si zvykla, a tak jsem hledala něco dalšího, kde bych se opět musela překonávat a bojovat se svým strachem. A to jsou pro mě vícedélky.

Lézt vícedélky s holkou je rozhodně výhodné! Pokud jsi kluk, namažu ti svačinu a nebudu si stěžovat, když polezeš nebo půjdeš pomalu – protože stejně nikdo nemůže být pomalejší než já (směje se), taky takovej bivak bude mnohem příjemnější s holkou než s klukem (směje se), samozřejmě proto, že taková holka má po ruce vždy spoustu krámů, které se dají použít místo spacáku. Takže pokud hledáš někoho na vícedélky, tak se třeba ozvi a získáš parťačku (směje se).

FULL Terka

– TEREZA SVOBODOVÁ VE 12. DÉLCE ZA 6a+ (f: Standa Mitáč)

Gale Lidi

Zavěr

.

_________
.

Text a video z výpravy patří mezi naše „Příběhy cest“. Dole najdeš další kousky, třeba „SO-Wand”, kde jsme také šli po krásné pískovcové linii. Děkujeme firmě Rock Empire za partnerství téhle rubriky a hlavnímu sponzoringu tohoto videa.

 

Výpravu do Jordánska podpořila také Komise Alpinismu Českého horolezeckého svazu a značka Tendon.

 

 

 

Mapa

Autor

Standa „Sany“ Mitáč

Hlavní editor

„Lezení není jen o číslech a život není jen o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš.
Je závislý na stavech, kdy neřeší datum –
v horách nebo na labském písku. Neléčí se.

Jakub Freiwald

Editor

Absolvent mediálních studií, profesionální střihač, kameraman a příležitostný fotograf.
Točil cestopisné reportáže třeba v Číně, Argentině, Indonésii nebo Indii.
Motto: „Když se chce, všechno jde.“

Facebook

TOC