„200 slov“

Na velšských kopcích je pohoda, s lesy zacházej opatrně

22. 04. 2015, Adéla Matejová

Pokud se někdy budeš chystat do Walesu, určitě navštiv vršek Cadair Idris v oblasti Gwynedd ve Snowdonii. S tímhle místem, pojmenovaným po obrovi, se pojí několik legend. Obr měl prý horu používat jako křeslo při pozorování hvězd a tohle místo má prostě jedinečnou atmosféru. Zejména za soumraku (foto).

Tady je pár postřehů pro lidi, co by chtěli vyrazit na pěší výlety po Walesu:

1. Wales je ale v dubnu vybarvený do krásných odstínů hnědé, žluté a zelené. Vyšlo nám počasí, takže výstup na Snowdon nás stál dva spálené obličeje a po celou tu dobu jsme si užívali takřka letních teplot a slunce, byť k večeru a přes noc bylo chladněji. Ani jednou nám nezapršelo.

2. Bez map se ve Walesu naviguje po těch méně prošláplých trasách obtížně kvůli zjednodušenému značení. Pro naše oblasti jsme si tak dopředu objednali dvě parádní mapky přímo z Velké Británie.

3. Při vyslovování velšských názvů si často zamotáte jazyk. S moderní angličtinou to nemá nic společného, ale tou se zde dorozumíte samozřejmě taky.

4. Stanování není ve velšských národních parcích dovoleno, ale zároveň není zakázáno. Jak nám řekli v jednom informačním centru: „Oficiálně ne, ale neoficiálně je to v pohodě.“ Hlavně po sobě nechat pořádek v lese – to je ve Velké Británii mimořádně chráněné místo.

5. Velšani i Angličani jsou moc sympatičtí a ochotní lidé, bez problémů poradí a leckde si s vámi rádi popovídají. Nekoukají při tom na hodinky.

Adéla Matejová na vršku Cadair Idris (f: Vlastimil Matej)


I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu